Mimoděložní těhotenství
Věděli jste, že mimoděložní těhotenství se týká 2 % těhotných? Plod bohužel nelze donosit a nepodchycené těhotenství může být pro matku vysoce rizikové. Mimo pravidelné gynekologické kontroly a konzultace s lékařem je proto důležitá edukovanost žen a včasné zjištění v ordinaci lékaře. Ale hlavně nezoufejte, po mimoděložním těhotenství znovu otěhotnět lze, pokud ženě zůstal alespoň jeden funkční vejcovod.
V tomto článku najdete:
Ektopické těhotenství
Ektopické neboli mimoděložní těhotenství znamená stav, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí dříve, než stihne doputovat do dělohy. Nejčastěji se jedná o vejcovod, ale může to být i dutina břišní, zevní povrch dělohy či vaječník. Mimoděložní těhotenství ve vejcovodu může být obzvláště nebezpečné, pokud se na něj nepřijde včas. Vejcovod není schopen vytvářet placentu, ani neumožňuje růst plodu, a může tak dojít k prasknutí a následnému vnitřnímu krvácení, které ohrožuje ženu na životě1. To je důvodem, proč u mimoděložního těhotenství fyziologicky nelze plod donosit.
Mimoděložní těhotenství se vyskytuje nejčastěji u žen v reprodukčním věku. Zpočátku se projevuje jako běžné těhotenství, zásadní je proto včasný záchyt lékařem. Tento typ těhotenství tvoří 2 % z celkového počtu těhotenství – v České republice se jedná zhruba o 1 300 případů ročně2.
Příznaky mimoděložního těhotenství
Mezi nejčastější příznaky mimoděložního těhotenství patří bolesti v podbřišku a vaginální krvácení, které přichází přibližně po sedmitýdenní absenci menstruace. Příčiny mimoděložního těhotenství jsou různé. Patří k nim například vrozeně dlouhé či málo pohyblivé vejcovody, stavy po zánětech a operacích vejcovodu, kouření, hormonální antikoncepce, zavedené nitroděložní tělísko, sterilizace a endometriotické onemocnění, opakované infekty v pánevní oblasti nebo sexuálně přenosné nemoci3.
Diagnostika a testování
Projevy mimoděložního těhotenství jsou v počátku shodné s tím běžným. Proto je nejčastěji diagnostikováno v rámci kontrol běžného těhotenství nebo jako akutní stav při vzniku jednoho z příznaků. Vyšetření se zaměřuje na rizikové faktory a provádí se pohmatem se zvýšenou opatrností, aby nedošlo k prasknutí vejcovodu. Následně dojde také na nejdůležitější vyšetření – hladiny beta-hCG, která potvrzuje těhotenství. Hodnoty nižší, než ty odpovídající aktuálnímu týdnu těhotenství, bývají signálem pro mimoděložní těhotenství, mrtvý plod či hrozící potrat. Naopak zvýšené hodnoty ukazují na vícečetné těhotenství a umožňují včasnou diagnózu Downova syndromu4. Je zde proto potřeba dále provést vyšetření ultrazvukem k potvrzení či vyvrácení mimoděložního těhotenství, posuzují se při něm také jiné komplikace v dutině břišní5.
Důležitost prevence
Prevence je u mimoděložního těhotenství klíčová. Jakmile k němu dojde, není možné, aby z něj vzešlo normální těhotenství a zatím se ve všech případech bohužel nepodařilo plod zachránit. Vhodným způsobem, jak se před mimoděložním těhotenstvím chránit, jsou pravidelné prohlídky u lékaře, díky kterým je možné jej včas zachytit a předejít tak závažným zdravotním komplikacím. Další možností je bezpečný sex, tedy za užití kondomu, díky čemuž lze zabránit riziku pohlavně přenosných nemocí, které mohou mít neblahý vliv na zánět vejcovodů i samotné mimoděložní těhotenství. Dále je důležité informovat se o rizikových faktorech, nejlépe v ordinaci lékaře, a důsledně se před nimi chránit. Každá žena by také měla dbát na pravidelné gynekologické prohlídky a péči o reprodukční zdraví.
Mimoděložní těhotenství a IVF
Po umělém oplodnění (IVF – „in vitro fertilisation“) se riziko vzniku mimoděložního těhotenství oproti běžnému těhotenství zvyšuje. Vzniká zde častěji vyšší počet vícečetných těhotenství – těhotenství, kdy se v děloze vyvíjí více než jeden plod6. Není ale potřeba propadat panice – prodělání mimoděložního těhotenství neznamená, že by žena již nemohla znovu otěhotnět, pokud jí po léčbě mimoděložního těhotenství zůstal alespoň jeden funkční vejcovod. Je ale důležité docházet na pravidelné lékařské kontroly, a to nejen v průběhu léčby, aby mohl být určen ideální čas na další IVF cyklus. Lékaři doporučují počkat alespoň šest měsíců, aby se tělo dokázalo zotavit a připravit se na další těhotenství.
Chirurgické zákroky a alternativy
Mimoděložní těhotenství může být pro matku ohrožujícím stavem. Je proto důležité embryo co nejrychleji z vejcovodů (či jiného místa, kde se uchytilo) odstranit. Ve většině případů se volí chirurgický zákrok. Upřednostňuje se tzv. salpingotomie, tedy „naříznutí“ vejcovodu a vyjmutí embrya. Ranka se poté nezašívá a hojí se přirozeně, během čehož může dojít k obnovení funkce vejcovodu.
Dalším řešením je farmakologická léčba pomocí léků, kterou se v České republice zabývá pouze malé množství gynekologických pracovišť. Zásadní výhodou této metody je neinvazivnost (tzn. do těla neproniká žádný lékařský nástroj), která může být vhodná v případě, kdy se embryo usídlí v silně prokrvené tkáni či v děložním hrdle. Naopak nevýhodou tohoto řešení jsou výrazné vedlejší účinky – například nevolnost, zvracení, pobolívání v podbřišku nebo onemocnění spojené s herpesem7. Podmínkou nasazení této terapie je mimoděložní těhotenství trvající méně než 6 týdnů.
Alternativní metodou, která se při diagnóze mimoděložního těhotenství také užívá, je vyčkávání a pozorování. Toto řešení je z výše uvedených nejšetrnější. Léčba se provádí bez chirurgického zákroku – počítá se s tím, že embryo vlivem nedostatečné výživy samo odumře a dojde ke spontánní interrupci se zachováním vejcovodu. Efektivita této metody je odhadem 47–82 %. Zároveň se zde ale vyskytuje vážné riziko samovolného prasknutí vejcovodů s následným krvácením do dutiny břišní, které může být pro matku velmi závažné. V tomto momentu je důležité pravidelně provádět ultrazvukové kontroly nálezu a v některých případech také hospitalizovat pacientku s možností kdykoliv zvolit možnost chirurgického zákroku8.
S mimoděložním těhotenstvím se může setkat každá žena. Je proto potřeba nepodceňovat prevenci a pravidelně docházet na gynekologické prohlídky. Včasnou diagnostiku určí až lékař, díky čemuž lze mimoděložní těhotenství podchytit, a snížit tak pravděpodobnost vzniku doprovodných a života ohrožujících rizik.
Použité zdroje:
[1] https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/3997
[2] https://www.prolekare.cz/novinky/ne-kazde-mimodelozni-tehotenstvi-musi-koncit-salpingektomii-116955
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Mimod%C4%9Blo%C5%BEn%C3%AD_t%C4%9Bhotenstv%C3%AD
[4] https://www.wikiskripta.eu/w/Choriov%C3%BD_gonadotropin
[5] https://www.wikiskripta.eu/w/Mimod%C4%9Blo%C5%BEn%C3%AD_t%C4%9Bhotenstv%C3%AD
[6] https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/3461
[7] https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2016-2/pouziti-metotrexatu-u-ektopicke-gravidity-a-tehotenstvi-nezname-lokalizace-58689
[8] https://www.prolekare.cz/novinky/ne-kazde-mimodelozni-tehotenstvi-musi-koncit-salpingektomii-116955
