Kojení: jak ho podpořit, kdy je lepší nekojit a jak ovlivňuje zdraví matky

Mateřské mléko je svým specifickým složením považováno za nejlepší formu výživy pro novorozence, kojence i miminka se zdravotními problémy. Ženy se často zabývají nejen otázkou, jak kojení podpořit, ale i tím, jaký vliv má na jejich zdraví. Je přínosem, nebo může vyústit i ve zdravotní problémy? Vyzpovídali jsme pediatričku Denisu Jaššovou a gynekoložku Denisu Marcišovou.

Mateřské mléko je podle odborníků tou nejlepší formou potravy, jakou může novorozené miminko dostat a veškeré jeho náhradní formy se mu nikdy úplně nevyrovnají. „Pokud matka například onemocní, v mléce se okamžitě začnou objevovat protilátky proti dané nemoci. Právě díky tomuto jedinečnému a zároveň neustále se měnícímu složení, které se přizpůsobuje aktuálním potřebám děťátka, je mateřské mléko tak výjimečné,“ vysvětluje pediatrička Denisa Jaššová. Existují však i případy, kdy kojení miminka bohužel není možné. Na vině můžou být zdravotní problémy matky i nedostatečná tvorba mateřského mléka, kterou je nutné podpořit. Pojďme si je jednotlivě rozebrat.

Kdy se kojení nedoporučuje?

Kojení je považováno za správný krok, přesto existují situace, ve kterých není vhodné. Nezoufejte, je jich méně, než jste si možná myslely. „Případy s absolutní kontradikcí můžeme spočítat na jedné ruce. Bavíme se například o galaktosémii, infekci HTLV virem typu 1 a 2 a infekci matky virem HIV v rozvojových zemích, jelikož v rozvinutých zemích to kontraindikace není. Částečnou kontraindikaci také představuje fenylketonurie a ostatní metabolická onemocnění, závislost matky na drogách a omamných látkách či užívání některých léků, které kojení znemožňují,” komentuje pediatrička Denisa Jaššová.

Je třeba zmínit, že kojení se nedoporučuje ani v případech, kdy žena trpí dekompenzovaným psychiatrickým onemocněním, například poporodní psychózou.

Pokud chcete mít jistotu, že léky, které užíváte, neovlivňují mateřské mléko, můžete se podívat na jednu z volně dostupných databází shromažďujících informace o lécích během těhotenství a kojení. Příkladem je www.e-lactancia.org.

Jak může kojení ovlivnit zdraví matky?

Snaha podpořit kojení je to nejlepší, co mohou matky udělat pro své miminko i pro sebe samé. „Kojení pomáhá předcházet více druhům nádorových onemocnění. Během kojení totiž v těle matky převládá hormon progesteron, který působí jako ochranný faktor proti rakovině endometria, tedy výstelky dělohy. Kojení také zabraňuje ovulaci, čímž je tělo více chráněné před některými druhy rakoviny vaječníku. Kromě toho slouží kojení rovněž jako ochrana proti rakovině prsu,“ vysvětluje Denisa Marcišová, která působí jako gynekoložka ve Švédsku.

Jak podpořit kojení a tvorbu mléka?

Novorozenec by se měl hned po narození položit na břicho maminky, právě kontaktem “kůže na kůži” se totiž nastartuje správná tvorba mléka. Pro podporu kojení je také důležité časté přikládání dítěte k prsu a důsledné dodržování pitného režimu.

V obavě ze ztráty mléka se některé maminky často uchylují i k „podpultovému“ získávání a užívání léků, které zvyšují hormon prolaktin, a tedy zvyšují i tvorbu mléka. „Jedním z příkladů je Domperidon, jehož užívání se však důrazně nedoporučuje. Tento lék se používá proti zvracení, a to v určitém dávkování a trvání. Ženy, které si ho seženou jinak a užívají jej ve vysokých dávkách bez jakékoli kontroly lékaře, si mohou přivodit vážné poruchy srdečního rytmu. Potenciální riziko je tedy vyšší než potenciální benefit, který z užívání tohoto léku plyne,“ vysvětluje gynekoložka Denisa Marcišová.

Co když se žena rozhodne nekojit?

Většina maminek se snaží přijít na způsob, jak kojení podpořit, přesto se najdou i takové, které přes řadu prokazatelných benefitů zvolí opak, a to je třeba respektovat. „V takovém případě je ideální, pokud matka o svém rozhodnutí nekojit uvědomí zdravotnický personál hned při porodu, resp. před porodem, aby se okamžitě začalo se stažením prsů. Namísto stažení lze použít i velmi pevnou sportovní podprsenku. V současnosti už také existují i léky na zastavení tvorby mléka, takže rozhodnutí nekojit lze podpořit relativně jednoduše,“ říká Marcišová.

Ačkoliv je rozhodnutí kojit či nekojit na každé matce, tak podle pediatričky Denisy Jaššové existuje několik výzkumů, které naznačují, že kojené děti mají před nekojenými určité výhody. „Příkladem je snížení gastrointestinálních a respiračních infekcí, lepší zrání kognitivních schopností v pozdějším věku či nižší riziko civilizačních onemocnění.”

Kdy je ideální kojení ukončit?

Délka kojení je velice individuální, přesto se za ideální považuje prvních 6 měsíců. Dítě tehdy nemusí přijímat žádnou jinou stravu, ani tekutiny kromě mateřského mléka a vitamínu D. „Po jejich uplynutí je vhodné začít s nemléčnými příkrmy. Mateřské mléko však může tvořit hlavní kalorický zdroj až do dosažení prvního roku života. I po prvních narozeninách však může mít mateřské mléko u dětí nejen kalorický, ale také psychologický a uklidňující význam a stále může tvořit i třetinu denního příjmu,” vysvětluje Jaššová. Odstavení dítěte od prsu by měla matka zvážit v momentě, kdy se pro ni kojení stává utrpením, způsobuje jí více bolesti a frustrace, či bojuje s pocitem, že už prostě nevládne. „Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit děti do 2 let, případně i déle, vše ale závisí na individuálních preferencích, možnostech a potřebách matky a dítěte,“ uzavírá téma kojení, jeho podpory i rizik pediatrička.